Aktuality - LEGISLATIVNÍ NOVINKY VE ŠKOLNÍM ROCE 2020/21

T

Nejčastejší dotazy

Distanční vzdělávání

Bude ČŠI respektovat možné nenaplnění všech očekávaných výstupů v ŠVP dané školy?

Skutečnost, že školy nemusí v případě vzdělávání distančním způsobem naplnit požadavky stanovené RVP a ŠVP, plyne přímo z § 184a odst. 2 školského zákona. Česká školní inspekce je tedy povinna dané ustanovení při své činnosti respektovat.

Může si škola upravit RVP, resp. ŠVP?

Podle ust. § 184a odst. 2 školského zákona platí, že vzdělávání distančním způsobem uskutečňuje škola podle RVP a ŠVP v míře odpovídající okolnostem. Jinými slovy není nezbytné naplnit všechny požadavky RVP, resp. ŠVP. Současně platí, že není nutné aktivně upravovat text ŠVP pro vzdělávání distančním způsobem.

Je pravda, že rodič musí podepsat souhlas s video výukou?

Ne, není. Vzdělávání distančním způsobem je pro žáky povinné a pokud škola vzdělává na různých online platformách, mají povinnost se jí účastnit (samozřejmě za předpokladu, že k tomu mají žáci podmínky). Je však nutné ze strany školy dbát na bezpečnost v rámci online prostředí. Například tedy zabezpečit, aby k online výuce neměl přístup nikdo nepovolaný.

Co dělat v případě, kdy dítě se neúčastní vzdělávání distančním způsobem, přestože pro něj má veškeré podmínky? Je možné mít za dobu distančního vzdělávání neomluvené hodiny?

Vzdělávání distančním způsobem je pro žáky povinné a pokud se jej neúčastní, platí pravidla pro omlouvání zameškaných hodin stanovená školským zákonem a školním řádem. Je však třeba mít na paměti, že škola musí vzdělávání distančním způsobem přizpůsobit podmínkám žáka, typicky tedy nebude možné požadovat účast na online výuce u žáka, který nemá přístup k počítači nebo k internetu.

Musí se povinně odrazit distanční vzdělávání ve znění školního řádu?

Školní řád musí být nastaven tak, aby byl uplatnitelný i pro dobu distančního vzdělávání. Například v otázce pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání mohou být některé školní řády natolik obecné, že jsou beze změny uplatnitelné i pro dobu distančního vzdělávání. Jiné školní řády však budou vyžadovat adaptaci. Obdobné může platiti pro omlouvání žáků atd.

V případě karantény všech učitelů MŠ - bude také zajišťovat distanční výuku? Na jakém základě potom budou učitelé placeni, když jsou v karanténě?

Pokud bude nařízena karanténa zaměstnanci školy, je možné, aby po domluvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (je-li to organizačně a provozně možné) vykonával práci z jiného místa po dobu, kdy bude v karanténě (např. distanční výuka, příprava podkladů k výuce apod.); v tomto případě zaměstnanci přísluší plat (nebo mzda). Pokud k dohodě nedojde, není povinností zaměstnance po dobu karantény práci vykonávat, protože v daném období je z pohledu právních předpisů v obdobné situaci jako v případě nemoci (hmotné zabezpečení zaměstnance: za prvních 14 kalendářních dní náhrada mzdy/platu ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku zaměstnance, od 15. kalendářního dne nemocenská).

Jinak nicméně zákon pro situaci, kdy jsou v karanténě všichni učitelé, nestanoví povinnost zajišťovat distanční výuku (jelikož není garantováno, že by bylo možné ji zajistit po personální stránce).

Úplaty za vzdělávání a školské služby

Platí, že je-li MŠ a školní družina uzavřena a poskytuje vzdělávání dále, ale distančním způsobem, pak úplatu po 5 dnech uzavření přesto poměrně snižuje?

Poskytování vzdělávání distančním způsobem nebo podobných aktivit ze strany mateřské školy nebo školní družiny nemá vliv na povinnost snížení úplaty. Jinými slovy, i pokud mateřská škola nebo školní družina poskytuje předškolní nebo zájmové vzdělávání distančním způsobem, přesto musí snížit úplatu, pokud je uzavřena po dobu delší než 5 dnů, ve kterých by se jinak vzdělávalo, v kalendářním měsíci. Současně však v případě školních družin platí, že tyto nemají povinnost poskytovat zájmové vzdělávání distančně. V případě mateřských škol pak platí, že tyto mají povinnost poskytovat vzdělávání distančním způsobem pouze tehdy, pokud se jedná o případy vymezené školským zákonem (tj. omezení osobní přítomnosti dětí z vyjmenovaných důvodů a jedná-li se o děti s povinným předškolním vzděláváním).

Jak postupovat v případech, kdy je zavřeno kvůli karanténě na více než 5 dní jen jedna třída MŠ, snižuje se úplata v této třídě? Nebo se snížení úplaty týká jen případu, kdy je omezen provoz celé MŠ?

Je třeba rozlišovat uzavření zařízení nebo jeho části od nařízení karantény určitým dětem. Pokud nebylo nařízeno nebo rozhodnuto o uzavření MŠ nebo její části (např. krajskou hygienickou stanicí nebo ředitelem školy), ale byla určitým dětem nařízena karanténa, jde o situaci podobnou onemocnění dětí. V takovém případě zde není povinnost snížit úplatu.

Jaká jsou pravidla vracení úplaty v případě soukromých mateřských škol?

Pravidla stanovená v § 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb. se vztahují pouze na mateřské školy zřízené veřejným zřizovatelem (stát, kraj, dobrovolný svazek obcí, obec). Tato pravidla, včetně povinnosti snížit úplatu při uzavření na více než 5 dnů, se tedy nevztahují na mateřské školy soukromých a církevních zřizovatelů. Úplata u škol a školských zařízení jiných zřizovatelů se vždy řídí smlouvou mezi školou a zákonným zástupcem a zákonnými pravidly, kterými se tato smlouva řídí (typicky občanský zákoník).

Pokud bude mateřská škola zavřená během vánoční svátků od 21.12., snižuje se úplata?

Rozhodující je, zda bude splněna podmínka, že jde o více než 5 vyučovacích dnů v kalendářním měsíci, přičemž jde o dny, kdy by jinak mateřská škola poskytovala vzdělávání. Pokud bude mateřská škola uzavřena od 21. 12. do 31. 12., jde o 7 dnů a je zde povinnost snížit úplatu.

Pokud bude heterogenní třída mateřské školy uzavřena déle než 5 dní a distanční vzdělávání zajistíme pro děti s povinným předškolním vzděláváním, úplata se jim nevrací? Jak to bude s úplatou u dětí, u kterých distanční výuka není povinná?

Pokud jde o školu zřízenou veřejným zřizovatelem (stát, kraj, dobrovolný svazek obcí, obec), vzdělávání v takové mateřské škole se dítěti poskytuje bezúplatně od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku. Předškolní děti tedy úplatu nehradí.

Povinnost snížit úplatu se tak týká pouze mladších dětí, a to v případě, že je omezen nebo přerušen provoz mateřské školy po dobu delší než 5 vyučovacích dnů v kalendářním měsíci. Není významné, zda má mateřská škola homogenní, nebo heterogenní třídy.

Poskytování distančního vzdělávání nemá vliv na povinnost vracet úplatu v mateřské škole.

Bude se úplata za vzdělávání ve školní družině poměrně snižovat od uzavření ŠD nebo až od 23. 10., kdy nabyla účinnosti novela vyhlášky o zájmovém vzdělávání?

Vyhláška č. 423/2020 Sb., která právně upravuje úplaty, nabyla účinnosti od 23. 10. Nicméně obecně platí princip, že úplata se má vybírat za poskytované vzdělání – vyhláška toliko do textu právních předpisů doplnila závěry, které se výkladem dovozovaly z tohoto principu. Zařízení tedy nesmí vybírat úplatu (nebo ji musí vrátit), pokud neposkytuje zájmové vzdělávání jako veřejnou službu. Je tedy třeba poměrně snižovat i za dobu před nabytím účinnosti vyhlášky. V tomto smyslu byla rovněž uvedena informace v manuálu k provozu škol vydaném MŠMT v srpnu 2020.

Jaká jsou pravidla vracení úplaty v případě soukromých školních družin?

Pravidla stanovená v § 11 vyhlášky č. 74/2005 Sb. se vztahují pouze na školní družiny zřízené veřejným zřizovatelem (stát, kraj, dobrovolný svazek obcí, obec). Tato pravidla, včetně povinnosti snížit úplatu při uzavření na více než 5 dnů, se tedy nevztahují na školní družiny soukromých a církevních zřizovatelů. Úplata u škol a školských zařízení jiných zřizovatelů se vždy řídí smlouvou mezi školou a zákonným zástupcem a zákonnými pravidly, kterými se tato smlouva řídí (typicky občanský zákoník).

.... více na webu MŠMT