#

2. ročník proběhne 8.11.2022

#
#
#
Odeslat stránku e-mailem

Navigace

Obsah

článek „Nevyhrávají“ talentované děti, ale ty z dobré rodiny. Kde a proč to neplatí?

Typ: ostatní
V českém školství neuspěje nejtalentovanější dítě, ale to s lepším rodinným zázemím. Zároveň se daří žákům, kteří chodí do školy v bohatším kraji. Analýza PAQ Research ale ukazuje, že některé obce umí znevýhodněným dětem pomoct.

Pražští žáci se v mezinárodních testováních umísťují z českých regionů vždy na vrcholu. Zároveň jen 1,7 procenta žáků v hlavním městě nedokončí základní vzdělání a 0,5 procenta jich neprospěje. Na zcela opačném pólu je Ústecký kraj. Přesto se některým tamním obcím s rozšířenou působností daří děti posouvat ve vzdělávání relativně dál než právě v Praze.

Jde například o Kadaň. Třetina rodičů je v exekuci a šestina dospělých má jen základní vzdělání. Vzhledem k tomu, že od rodinného zázemí se odráží úspěch ve škole, a v Česku to platí daleko více, než je v Evropě obvyklé, měly by na to děti doplácet. Jenže tamnímu vzdělávacímu systému se problémy daří kompenzovat, základní školu nedokončí jen 3,7 procenta žáků a neprospěje 1,9 procenta z nich. Přitom v podobně sociálně zatížených regionech nedochodí základní školu 9,8 procenta dětí a 3,2 procenta skončí s nedostatečnou na vysvědčení. Praha naopak dosahuje na pozadí svých sociálních problémů průměrných výsledků.

Ukazuje to nový interaktivní projekt Mapa vzdělávacího ne/úspěchu výzkumné organizace PAQ Research. Na rozdíl od obvyklých srovnání úrovně vzdělávání a vlivu sociálního dopadu nezůstává na úrovni krajů, ale jde detailně až do dělení na jednotlivé obce s rozšířenou působnosti. A ve čtyřech sekcích podrobně vysvětluje, s jak velkými problémy se mikroregiony potýkají ve vzdělávání, co za potíže řeší ze sociálního pohledu, jestli vzdělávání dále nezaostává a jak jsou školy financovány.

„V Česku máme vysokou diverzitu ve výsledcích škol, zároveň jeden z nejvíce decentralizovaných systémů vzdělávání a k tomu obrovské zatížení některých oblastí sociálními problémy. Vznikají tak velké nerovnosti a tato analýza ukazuje, že jde o problém mikroregionů, na které se musíme zaměřit,“ říká sociolog a ředitel PAQ Research Daniel Prokop.

Pod pojem vzdělávací neúspěšnost PAQ Research sdružuje míru nedokončování základních škol, propadání a vysokou absenci. Díky detailnímu porovnání až na úroveň obcí s rozšířenou působností pak do velké míry padá mýtus o zaostávajícím Ústeckém a Karlovarském kraji. Respektive oba regiony se sice se vzdělávací neúspěšností výrazně potýkají, i zde je ale šest obcí, které nepatří do pětiny Česka s nejvyšší neúspěšností. A naopak napříč Českem existují místa, která se vzdělávací neúspěšností bojují stejně jako v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Jedná se hlavně o regionální periferie – buď na státních hranicích, nebo v sousedství chudších krajů. Více než 10 procent dětí tak nedokončí základní vzdělání v Tachově, Stříbře a Stodu v Plzeňském kraji, problémy mají také Frýdlant a Tanvald v Libereckém kraji. V Moravskoslezském kraji se výrazně liší situace oblast od oblasti a další kraje pak mají své ostrůvky vzdělávací neúspěšnosti – například Trhové Sviny na Českobudějovicku, Hořice v Královéhradeckém kraji nebo Neratovice na Mělnicku.

„Sociální problémy se obvykle slučují do jednoho pohledu. Jde přitom o dva oddělené faktory. Zaprvé obecné socioekonomické znevýhodnění regionu, tedy vyšší nezaměstnanost nebo celkově nižší vzdělání obyvatel, a zadruhé destabilizující chudoba, kam patří exekuce rodin nebo bytová nouze. A právě tento druhý fenomén těžce dopadá na vzdělávání dětí,“ doplňuje jeden z hlavních autorů mapy ekonom Václav Korbel z PAQ Research

Ještě celistvější pohled na úroveň vzdělávání v jednotlivých obcích s rozšířenou působností pak dává následující mapa. Autoři spočítali, jak vysoká by měla být míra vzdělávací neúspěšnosti na základě sociálních podmínek, a tato čísla porovnali s realitou. Ukazuje se, že v šestině obcí vzdělávání za sociální situací zaostává. Jde o okrajové části Plzeňského kraje, ale i další regiony, které si s neúspěchem nespojujeme, například Vysoké Mýto v Pardubickém kraji, Moravské Budějovice na Třebíčsku, jihočeskou Soběslav nebo Jaroměř v Královéhradeckém kraji.

Přitom, jak vychází z analýzy Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity, se vyplatí bojovat o každého jednoho žáka. Pokud člověk dosáhne jen základního vzdělání, odvede za svůj život do státního rozpočtu o 2,3 milionu korun méně než středoškolák bez maturity.

„Zajímavé ale je, že ve většině regionů vzdělávací neúspěšnost kopíruje sociální situaci. Týká se to většiny Karlovarského a Ústeckého kraje. Rozhodně tedy nejde jen o problém vzdělávání a je nutné pracovat na řešení sociálních problémů v regionech celkově,“ dodává Prokop.

Existuje ale také 9 procent obcí, které potenciál znevýhodněných dětí rozvíjí a vzdělávací neúspěšnost je tu výrazně nižší, než by se dalo očekávat. To je případ už zmíněné Kadaně nebo Litvínova v Ústeckém kraji, Poděbrad na Nymbursku, Uherského Brodu ve Zlínském kraji a moravskoslezských obcí Bruntál, Krnov, Kravaře a Hlučín. Mají tyto obce něco společného?

„Jsou to velmi rozdílné regiony a zatím nemáme dostatečnou evidenci k zachycení jednotících linek. Ukazuje se ale, že cestou je spolupráce více aktérů. Obce, které třeba nedokážou tolik bojovat s destabilizující chudobou, zvládnou díky aktivnímu zřizovateli a školám sehnat dostatek podpůrných profesí, nabídnout práci nízkoprahových center nebo doučování,“ vysvětluje Korbel.

 

Na Mapě vzdělávacího ne/úspěchu spolupracovala s PAQ Research mimo jiné také Česká školní inspekce. A inspektoři chtějí na tuto analýzu dále navázat. Podle ústředního školní inspektora Tomáše Zatloukala budou dále rozebírat, co právě tkví v úspěchu obcí, které dokážou pracovat se žáky i v obtížných rodinných, sociálních a ekonomických podmínkách. Zároveň chtějí zjištění rozšířit i o výsledky žáků. Mapa totiž zatím ukazuje pouze vzdělávací neúspěšnost, už ale ne konkrétní výkonnost škol.

„Z mapy jasně vyplývá, že se nemůžeme věnovat jen strukturálně postiženým regionům, tedy Ústeckému, Karlovarskému a Moravskoslezskému kraji. Musíme se soustředit na celé území Česka, i když v různé míře intenzity. Tento nástroj chceme proto do budoucna obohacovat o data hodnotící vzdělávací proces na školách, protože nám to pomůže zodpovědět otázku, proč se některé školy vyrovnávají se sociální zátěží dětí lépe a jiné hůře,“ plánuje Zatloukal.

Špatně nastavené financování

Zásadním zjištěním Mapy vzdělávacího ne/úspěchu je také problém s financováním českého základního školství. Jeho nastavení totiž nepomáhá znevýhodněným regionům. Naopak obce zasažené exekucemi, bytovou nouzí nebo s vyšším podílem dětí žijících v sociálně vyloučených lokalitách dostávají dohromady od státu, zřizovatelů a prostřednictvím dotací v průměru na žáka méně než ty bohaté.

„Stát dává všem zhruba stejně. Obce a města s vysokou mírou chudoby jsou chudší – často nedokáží tak podporovat svoje školy. A ředitelé v těchto oblastech mají nižší míru podpory a výrazně těžší pozici dohnat absenci financování z šíře dílčích dotačních programů,“ popisuje Korbel.

Jediným typem financování, který reálně poskytuje více prostředků zatíženějším regionům, jsou prostředky na asistenty pedagoga. Zbytek rozpočtu ale na situace krajů, natož obcí nereaguje. Mapa vzdělávacího ne/úspěchu by tak podle jejích autorů mohla pomoci státu lépe nasměrovat finanční prostředky do mikroregionů, které se musí vyrovnávat s daleko horšími podmínkami pro vzdělávání.

Projekt mapování regionů chce PAQ Research dále rozvíjet. V dalších měsících budou mapy rozšířeny o informace k personálnímu zajištění škol nebo předškolní výchově. Nejen stát, ale i zřizovatelé na úrovni krajů a obcí tak dostanou informaci, v čem tamní školství zaostává a kde je tedy i prostor pro zlepšení.

 

Zdroj: www.seznamzpravy.cz, 16.2.2022


Vytvořeno: 16. 2. 2022
Poslední aktualizace: 16. 2. 2022 19:55
Autor: Správce Webu