Aktuality - Nabídka webinářů NPI - Kabinet Společenskovědní vzdělávání

• Výuka filosofie pro rozvoj kritického myšlení

Lektorka: PhDr. Martina Číhalová, Ph.D.

Anotace: Webinář bude pojednávat o tom, jak rozvíjet u žáků kritické myšlení při výuce filozofie na gymnáziích. Představí základní strategie pro úspěšnou didaktickou transformaci obsahu pro zprostředkování porozumění filozofické koncepci. Dále pak strategie pro tvorbu úloh a aktivit posilujících vyšší kognitivní dovednosti dle Bloomovy taxonomie a kritické myšlení.

• Rozvoj kritického myšlení a mediální gramotnosti (nejen) ve výuce dějepisu

Lektor: Mgr. Jaroslav Říčan, Ph.D.

Anotace: Současná doba je nejen charakterizována téměř neomezeným přístupem k informačním zdrojům, ale zároveň i zrychlujícím se tokem informací rozmanité podoby. Tyto zdroje jsou však rozdílené spolehlivosti. Strom a kolektiv (2018) zdůrazňují, že lidé potřebují rozlišit mezi tím, co ví a co si myslí (jsou přesvědčeni), že je pravda nebo nepravda. Nacházíme se v postpravdivém období (post-truth-era), ve kterém vítězí emoce nad racionalitou a nespolehlivé myšlenky (příspěvky, komentáře, zprávy) se stejně dobře (možná i lépe) generují a propagují, jako ty spolehlivé. Cílem webináře je na praktických ukázkách částí pracovních listů pro období 15.-17. století prezentovat možné způsoby rozvoje kritického myšlení a mediální gramotnosti prostřednictvím analýzy tzv. metainformací, kam se řadí motivace a statut autora; místo a čas vzniku dokumentu; jazykový styl; typ dokumentu apod (van Boxtel et al., 2021). Analýza metainformací představuje centrální roli při hodnocení tvrzení z médií v souvislosti s dezinformacemi, účelovými mediálními a politickými manipulacemi, přičemž relativizace událostí založená na kvalitativní ekvivalenci všech názorů v kontrastu interpretace událostí, založené na odůvodňování na základě důkazů, je jednou z příčin vítězství populismu (Nitsche et al., 2022). Zároveň samotná analýza metainformací např. v souvislosti se zkreslením ve zdrojích je jednou z forem kritického myšlení (Shavelson et al., 2019).

• Využití principů místně zakotveného učení ve výuce moderních dějin

Lektorka: Mgr. Veronika Kupková

Anotace: Pokládali jste si někdy otázku, jak v současné konkurenci obrovského množství informací a podnětů obstát "před tabulí"? Jak to, že si žáci pamatují stále méně věcí a stále méně jim rozumí? Co by měli bezpodmínečně na základní škole (z moderních dějin) znát a jak jim pomoct orientovat se ve stále se měnícím světě? Možná je odpovědí na tyto otázky metoda zvaná "místně zakotveného učení". Webinář je vhodný pro vyučující DĚJ, ZEM, VkO i uměleckých oborů. Zaměří se na metodu místně zakotveného učení, její principy, přínosy a úskalí. Na praktických příkladech ukáže, jakými kroky s metodou začít u vás ve škole a jaká témata je možné ve výuce obsáhnout. Webinář je vhodný pro nováčky i pokročilé a v jeho závěru bude vytvořen prostor pro sdílení otázek i zkušeností.

• Geo4Tea: nová interaktivní aplikace pro učitele geografie

Lektor: doc. Mgr. Petr Knecht, Ph.D.

Anotace: Cílem webináře je představit funkce a možnosti využití nové interaktivní aplikace Geo4Tea, která je nástrojem pro zkvalitnění výuky geografie. Aplikace vám umožní pomocí jednoduché kalkulačky zjistit, na co se ve své výuce zaměřujete a současně vám ukáže i to, co ve výuce geografie upozaďujete. Smyslem aplikace Geo4Tea je, aby výuka geografie byla zábavná pro žáky a současně aby byla v souladu s aktuálními trendy v odborné geografii. S naší aplikací vedeme křížovou výpravu proti nudné výuce geografie. Pokud chcete patřit do komunity angažovaných učitelů geografie, webinář je připraven právě pro vás.

• Metoda nácviku sociálních dovedností

Lektor: PhDr. Pavel Motyčka, Ph.D.

Anotace: Účastníci budou seznámeni s trojstupňovou metodou nácviku sociálních dovedností. První fáze se nazývá senzibilizace a žáci jsou motivováni konkrétními aktivitami pro nácvik vybrané sociální dovednosti. V našem webináři se zaměříme na nácvik naslouchání. V druhé fázi konkrétními metodami dochází k nácviku ve třídě a ve třetí fázi k transferu do reálného prostředí. Po každé fázi následuje reflexe, která je vedena různými způsoby. Celý webinář bude praktický - zaměřený na konkrétní metody a techniky.

• Proč číst v hodině oboru? Příklad z praxe oborového čtení nejen v zeměpise

Lektorka: Mgr. Michala Kafková

Anotace: Webinář bude mít kratší spíše teoretickou část zaměřenou na přínosy čtení v oborech pro učení žáků. V druhé, spíše praktičtější části, návážeme přemýšlením nad tím, co bývá pro žáky i učitele náročné a co naopak pomáhá (zkušenosti z praxe). Součásti bude také vybraná oborová lekce, kde budeme sledovat, jak konkrétně čtení pomáhá žákům na cestě k oborovému cíli.

• Tabu ve výuce?

Lektor: Mgr. Tomáš Hubálek, Ph.D.

Anotace: Přestože se mnohým zdají rámcové vzdělávací programy přesycené tématy, některá jsou dle žáků probírána nedostatečně, anebo minimálně. Seminář představí některá taková témata (např. gender a LGBTQ+, fenomén sociálních sítí, environmentální etika, lidská práva ve světě, ad). Cílem semináře bude přiblížení jednotlivých témat a představení dalších inspiračních zdrojů pro výuku.

• Region jako malá vlast, příklady a nápady do praxe

Lektorka: Mgr. Marta Kmeť

Anotace: "Malou vlastí“ můžeme nazvat  geografický, sociální a kulturní prostor, ve kterém žák žije, se kterým je citově spjat. Jde o místo blízké, známé a bezpečné. Zpravidla se „malá vlast“ týká rodného města, obce nebo regionu, ale její hranice nejsou striktní a často se neshodují s administrativním rozdělením – jsou určeny v lidském vědomí a shodují se se známým prostorem blízkým srdci. Cílem webináře je seznámit učitele s příklady dobré praxe v oblasti regionální výchovy a kulturního dědictví regionu, ukázat, jak lze připravit školní/třídní portfolio atd.

• Jak učit dějepis badatelsky? Východiska badatelské výuky z hlediska didaktiky dějepisu

Lektor: Mgr. BcA. Jiří Karen

První webinář zaměřím na východiska badatelské výuky z hlediska didaktiky dějepisu a konkretizuji je na příkladech prověřených a testovaných badatelských lekcí vyvíjených v rámci projektu Dějepis+. Pokusím nabídnout možná řešení častých nedorozumění, kdy se proti sobě staví v domnělém rozporu "znalost historické faktografie" a "kompetence historické gramotnosti".

V druhém semináři bych chtěl učitelům zprostředkovat své osobní zkušenosti učitele, který učil tři roky badatelsky na základní škole. Nabídnu učitelům repertoár nezbytných tipů, triků a postupů, které jsem si během náročného procesu zavádění badatelské výuky osvojil. V závěru bych se chtěl věnovat ožehavé problematice hodnocení či klasifikace badatelské výuky. Účastníci semináře získají přístup ke všem dostupným a funkčním lekcím v podobě návrhu tematického plánu pro šestý až devátý ročník a navíc další materiály a zdroje potřebné pro přípravy dějepisných hodin.

• Jak učit dějepis badatelsky? Tipy, triky, postupy

Lektor: Mgr. BcA. Jiří Karen

První webinář zaměřím na východiska badatelské výuky z hlediska didaktiky dějepisu a konkretizuji je na příkladech prověřených a testovaných badatelských lekcí vyvíjených v rámci projektu Dějepis+. Pokusím nabídnout možná řešení častých nedorozumění, kdy se proti sobě staví v domnělém rozporu "znalost historické faktografie" a "kompetence historické gramotnosti".

V druhém semináři bych chtěl učitelům zprostředkovat své osobní zkušenosti učitele, který učil tři roky badatelsky na základní škole. Nabídnu učitelům repertoár nezbytných tipů, triků a postupů, které jsem si během náročného procesu zavádění badatelské výuky osvojil. V závěru bych se chtěl věnovat ožehavé problematice hodnocení či klasifikace badatelské výuky. Účastníci semináře získají přístup ke všem dostupným a funkčním lekcím v podobě návrhu tematického plánu pro šestý až devátý ročník a navíc další materiály a zdroje potřebné pro přípravy dějepisných hodin.

• Kontextualizace ve výuce dějepisu

Lektor: Mgr. Petr Sedlák, Ph.D.

Anotace: Webinář vychází ze zkušeností s náročnou přípravou metodického průvodce v rámci projektu Dějepis+, který měl vyjasnit, kolik, kdy a jaké informace (kontext) potřebuje dějepisář zprostředkovat svým žákům ve výuce, aby naplnili zamýšlené cíle jednotlivých lekcí. V tomto ohledu je vhodné se nejdříve postavit proti sklonu oddělovat od sebe faktografické vědomosti a rozvíjení dovedností, kdy údajně první musí předcházet druhému, případně je nutné obojí vyrovnávat. Bude zdůrazněno, že žáci s fakty pracovat zkrátka potřebují. Bez analýzy informací o určité historické době nebo události by nic nezjistili. Pokud ale není cílem výuky dějepisu udržet si množství fakt v dlouhodobé paměti, tak jsou tato jen prostředkem učení se náročnějšímu poznávání (historickému myšlení). Na jedné konkrétní lekci budou představeny čtyři způsoby, jak učitel může výuku dějepisu kontextualizovat, aniž by výraznou část lekce informace žákům (zdánlivě) předával. V rámci jednotlivých způsobů kontextualizace jsou nabídnuty i dílčí aktivity, které si učitel může zkoušet, aby žáci sami kontext poptávali, osvojovali si jej aktivně. Metodický průvodce ke kontextualizace bude účastníkům webináře k dispozici.