O zakleté panně na hradě Pořešín
Nedaleko Kaplice stojí pobořené zdi středověkého hradu Pořešín. Hrad byl vystavěn okolo roku 1280 na ostrohu nad řekou Malše. Zakladatelem byl Bavor I. ze Strakonic, který dostal území jako svatební věno manželky Anežky, dcery krále Přemysla Otakara II. V roce 1317 přešel hrad směnou do rukou rytířů z Vitějovic, kteří přijali přídomek z Pořešína. Po smrti posledního rytíře z Pořešína v roce 1423 se v držení hradu vystřídalo několik majitelů, než se ho zmocnil Oldřich II. z Rožmberka, který ho nechal v roce 1433 vypálit a srovnat se zemí z obavy před husitskými vojsky. Po 570 letech se hradu ujal spolek Hrady na Malši a začal jej opravovat. Vdechl mu život tím, že zde pořádá různé historické akce, postavil historickou kovárnu, kuchyni, hrnčírnu a muzeum. V létě dokonce můžete zavítat do krčmy U Markýše.
Mezi nejzajímavější exponáty hradního muzea patří dva prsteny – zlatý dámský zdobený tepáním a bronzový pánský zdobený fazetou s vroubkováním a také řada mincí. Zvláštní pozornost ovšem přitáhne proslulý „pořešínský groš“ z doby vlády krále Václava IV., nalezený během archeologických vykopávek v hradním paláci v roce 2009. Zaujme také model hradu. A několik pověstí, které se o hradu vyprávějí.
Hrad Pořešín se těšil už jistě půl tisíciletí plnému rozkvětu, když se jeho majitel dostal do prudkého sporu s jedním svým sousedem, který pak začal jeho hrad dokonce obléhat. Majiteli se sice podařilo uniknout a poohlédnout se po nějaké pomoci, ale obléhatelů se kolem srotilo tolik, že se osazenstvo hradu rozhodlo zmizet podzemní chodbou a nechat své statky nepříteli nebo plamenům. Zachránili se všichni až na šlechtickou dceru, která přísahala, že raději zemře, než by opustila rodové sídlo. A skutečně - uhořela v plamenech, které hrad zachvátily. Její otec mezitím přispěchal s velkým žoldnéřským vojskem, ale když uviděl z druhé strany řeky doutnající trosky svého sídla, vrhl se v zoufalství do propasti.
Mnoho a mnoho let po této události pásl jednou o velikonočním týdnu vesnický pastýř z Velkého Pořešína na kopcích nedaleko hradu své stádo. Právě když zvonili poledne, jako stín vystoupila z hradní zříceniny bíle oděná postava a kráčela směrem k žasnoucímu pastevci. Ten rozpoznal v záhadné postavě krásnou, mrtvolně bledou dívku, jež mu jemným hlasem pravila: ,,Jiříku, když mi dojdeš do hradu pro bílý šátek, který leží na železné truhle v otevřené klenuté komoře a ani jednou se při tom neohlédneš, daruji ti všechny poklady, které jsou už dlouhá léta skryty pod troskami. Jdi tedy, a já ti zatím ohlídám tvé stádo.“
Jiřík si vzpomněl, že za mlada slýchal o pořešínském strašidle – hradní panně, která prý se občas na hradě objevuje a neklidně po něm bloudí, přežehnal se tedy křížem a učinil, co mu bylo přikázáno. Zanedlouho došel ke zřícenině, spatřil otevřenou klenutou komoru a udatně vstoupil dovnitř. Až docela vzadu v koutě svítil bělostný šátek a pastýř už po něm chtěl sáhnout, když v tom zaslechl drsný hlas obecního rychtáře, jak mu hlasitě spílá a volá, ať rychle vyžene stádo z obilí. Strnul, ale v tom okamžiku uslyšel, jak na něho i mnoho známých sousedů křičí: ,,Jiříku! Jiříku! Tvoje stádo pošlape celý lán obilí!“ Polekaně se ohlédl, vyběhl z hradu – a ten se za ním s rachotem zavřel.
Pastýř se rozhlédl kolem sebe – jeho stádo se klidně páslo na vykázaném místě a nikde nebylo vidět ani človíčka, jen bíle oděná dívka mu šla s pláčem vstříc a vzpínala k němu ruce. ,,Ach Jiříku, Jiříku!“ naříkala. „Proč jsi tak snadno podlehl pokušení, když už jsi byl tak blízko cíle? Nyní zde musím zase čekat, až uplyne délka pěti lidských životů a až opět nastane vhodný okamžik pro mou záchranu, pak teprve mě může vysvobodit jeden z tvých potomků.“
S hlasitým pláčem odcházela bílá panna nahoru na hradní vrch, až její šat pohltily stíny rozlehlé zříceniny. Jiřík odehnal stádo domů a pověděl rodině o svém zážitku. Od té doby si jej všichni vyprávějí s nadějí, že snad někdo z Jiříkových synů zakletou bílou dívku jednoho dne vysvobodí.
Podle pověstí z webu města Kaplice:
https://www.ikaplice.cz/clanky/zakleta-bila-panna-na-hrade-poresin_176.html?pid=29
Text pověsti ke stažení: 16_O_panne-na-hrade-Poresin-tisk.pdf Typ: PDF dokument, Velikost: 367.97 kB